Ti capita mai di avere queste delusioni?
Retrospezione rosea/Errore dell’Età dell’Oro
è un fenomeno psicologico proposto in cui le persone ricordano il passato in modo più positivo di quanto abbiano effettivamente vissuto. La natura altamente inaffidabile della memoria umana è ben documentata e accettata dagli psicologi. Alcune ricerche hanno esaminato il “senno di poi blu”, che aumenta anche le emozioni spiacevoli.
Sebbene si tratti di una distorsione cognitiva che ritrae una visione della realtà, si ritiene che il flashback rosa abbia uno scopo utile per aumentare la fiducia in se stessi e il senso di benessere. Il flashback rosa è strettamente correlato alla nostalgia, ma differisce in quanto implica specificamente la percezione del passato come un presente migliore.
https://i.redd.it/gyb9lh5q288g1.jpeg
di FlakyWeb5892
10 commenti
Samozrejme je to uplna blbost. Jenom donest v zime vodu do obydli byl totalni oser. Uplne pomijim uz to, ze se v jednom lavoru ledovy vody koupalo postupne 7 lidi.
Lidi, romantizujici si zivot v chaloupce odriznuti od sveta, jsou naivni.
Tak určitě by národ ateistů by chtěl žít v době, kdy ateismus se trestalo pomalou bolestivou smrtí.
Nejlépe bylo v době, kdy praotec Čech vystoupil na horu Říp – všude samé mléko a med.
Nejvyšší blahobyt, žádný 5G do mozku. Prove me wrong.
To si snad nikdo nemyslí, že život byl lepší v 15. století. Ale idealizaci času nedávných chápu. Objektivně to sice horší bylo, ale taky s láskou vzpomínám na tlačítkové telefony, kdy měl člověk tak nějak prázdnější hlavu, na vše bylo víc času, protože se člověk nerozptyloval, neměl konstatní přísun i nevyžádaných informací…
Stačila doba bez mobilních dat. Ale asi bych se vrátit nechtěl, jen chápu, že pro starší lidi to musí být hrozná ta adaptace, pokud na to nemají charakter.
Tohle patri na okkr.
O obou těchhle jevech vím, a proto když vzpomínám na mou minulost, jsem si vědoma, že tohle se může dít. Díky bohu mám ze své minulosti spoustu textu, takže mám stále tak nějak představu, jaké to tenkrát bylo. Já ale myslím obvykle na vlastní minulost. Žít někdy ve 14. století, to bych fakt nechtěla, vzhledem k tomu, kolik léků potřebuji na to, abych fungovala normálně. Spíš bych raději žila v budoucnosti, kdy by genovou terapií bylo možné mě zcela uzdravit. Navždy, bez nutnosti léků. A když jsme u toho, ráda bych pozměnila svoje tělo. Oko má mrtvé úhly, protože to v něm je špatně udělané, tak bych to předělala, a chci taky vidět IR a UV světlo. Mimo jiné…
To je asi jako když si lidi představují, že ve středověku by žili někde na zámku. Přitom naprostá většina z nás by otročila celý den na poli a trpěla hlady.
Tenhle utekl přímo z 2012
Ano, feudální systém a robotní povinnost jsou přímo demonstrací lásky. Určitě se všichni museli mít moc rádi.
Jako jo, akorát u mne se jedná o druhou polovinu 19. století na našem rodinném statku, ale život vyššího úředníka v Praze nebo Vídni bych také neodmítnul.