Ci sono spesso post qui sulle principali decisioni della vita (suicidio, sterilizzazione, cambio di sesso, ecc.) prese in età abbastanza precoce. In alternativa, domande su come vivere una vita efficace dopo un cambiamento nelle situazioni di vita.
Una prospettiva interessante al riguardo è stata presentata in uno dei discorsi TED di Shankar Vedantam, il quale sostiene che è abbastanza facile far risalire i cambiamenti della personalità al passato, ma nessuno può farli risalire al futuro. E non può nemmeno, perché l’ambiente in cui una persona si muoverà in futuro sta cambiando completamente e questo ovviamente influenzerà una persona.
Pertanto, raccomanda 3 cose per rendere il nostro sé presente il nostro sé futuro:
1) Espandere i nostri orizzonti verso aspetti che sono al di fuori della nostra zona di comfort in modo che il nostro sé futuro possa prendere decisioni migliori basate su una gamma più ampia di esperienze e conoscenze
2) Essere umili nella definizione delle nostre opinioni e nella definitività della nostra visione del mondo. Il nostro sé futuro potrebbe essere tra le principali opinioni del nostro sé presente.
3) Non togliere spazio al nostro sé futuro per prendere decisioni sulla base del fatto che ciò che il nostro sé attuale vuole o di cui è capace oggi si applicherà sicuramente anche al nostro sé futuro. Non è necessario.
di TomSde
3 commenti
Jojo, proč by někdo dělal třeba změnu pohlaví v raném věku kdy jde ještě dosáhnout rozumně dobrých výsledků ohledně budoucího vzezření díky tomu že aspoň část vývoje proběhne s novými hormony, žejo 😀
A lidi páchající sebevraždu určitě strašně trápí jak se na ně bude koukat jejich budoucí já, které nechtějí aby existovalo 😀 😀
Obecně s tímhle postem nemám problém, ale ty příklady jsou úplně dementní 😀
To je tu vážně docela často, že lidi nemají nebo přišli o partnera nebo kamarády a pak z nich vypadne, že vlastně nemají ani žádné koníčky a zájmy a samozřejmě i obráceně, někdo má koníčky a zájmy, ale divý se, že nikoho nemá, protože není ochotný se věnovat něčemu jinému.
Problém ale docela vidím v tom, že vlastně najít to co máš dělat nebo se věnovat je těžké zjistit. Super je že máme hromadu věcí na výběr a i z domova můžeš dělat věci, který by tě před 20 lety ani nenapadli. Na druhou stranu ten výběr tak obrovský, že vlastně nevíš co aspoň zkusit, že z toho máš akorát Rozhodovací paralýzu a nakonec neuděláš vůbec nic a jsi zpátky na začátku.
Co se týká názorů, já osobně přijímám fakt, že ty moje se můžou změnit, případně specifikovat, tak jak se bude měnit situace. Ale jsou prostě nějaké, které se nezmění, i kdyby mě někdo posadil před tabulí a tři hodiny do mě ty informace hustil.
Ok supr dik