Absurdistan ceco: l’architetto si porta a casa i diritti d’autore su Cell Square

Je v pořádku, že v právním státě se může kdokoliv domáhat čehokoliv na komkoliv. To ještě neznamená, že dosáhne svého.

Nahodou to je naprosto v pořádku. Architektovi na jeho práci stojí a padá dobré jméno. Kdyby někdo přišel k vile Tungendhat a natřel ji nazeleno tak se Mies van der Rohe taky v hrobě obrací, to neni žádná sranda. A technicky ta zelená barva vůbec té stavbě neubližuje, ale vizualně ji zničí. Stejně pokud jsem architekt, specializuju je na veřejný prostor a navrhnu na historické náměstí speciální osvětlení, které má citlivě nahradit historické plynové lampy, ale být zároveň moderní a pak mi tam někdo přijde a naistaluje katalogové lampy z Číny, no tvl tak se taky naseru a jdu si stěžovat na radnici a když se tam se mnou nikdo nebaví tak na soud. Protože to je opravdu sraní tomu architektovi na hlavu a že nové lampy svítí stejně jako staré je úplně jedno, tohle je historické náměstí, jde o estetiku. A právo na to určitě má, autorská práva sice nemá na celé náměstí, ale na ty části, co navrhoval tak ano.