L’assessore all’istruzione di Ostrava e il suo punto di vista sull’istruzione…

Týpek je based, jak cyp.

A? Já si taky nemyslím, že by o všech oblastech vzdělání měl rozhodovat nějaký Kornelius Popletal jen proto, že je zrovna ministrem.

Jak je úžasnej volenej trh vidíme u péče zubařů

[https://www.novinky.cz/clanek/domaci-sedmdesat-tisic-ceny-rovnatek-desi-rodice-zvazuji-i-splatky-40500181](https://www.novinky.cz/clanek/domaci-sedmdesat-tisic-ceny-rovnatek-desi-rodice-zvazuji-i-splatky-40500181)

Aneb jakkoli komplexní problém našeho světa přece vyřeší volný trh. Já osobně mám za to, že společnost pro své fungování potřebuje alespoň do nějaké míry vzdělaný lid a proto v rámci společenské smlouvy společnosti platí a organizuje vzdělání dětí. Ta myšlenka, že dítě je nějaký ekonomický produkt rodiče a ten je výhradně zodpovědný za jeho cestu vzděláním mi je cizí.

I myšlenka, že zákazník odpovídá za to, jaký produkt nakoupí. – Není to tak dávno, co jsem v Bille koupil mleté maso s deklarovaným obsahem masa cca 90%. Reálně to byl mix paštiky a loje a nedlouho po mém zážitku jsem ve zprávách zaznamenal, že dané mleté maso v Bille v laboratorním testu mělo naměřeno 13% masa. – Je to tedy moje chyba? Dle této logiky ano.

A za třetí – ve vyspělých zemích mají školství nastaveno co nejvíce tak, aby známka odkudkoliv z dané země odpovídala té stejné známce kdekoliv jinde v dané zemi. Pak nemají nutnost organizovat příjmací řízení na vyšší stupně škol, protože rozhoduje např, který dítě mělo za školní docházku. A tohoto stavu těžko dosáhneme tím, že celý systém necháme rozdrobit mezi kraje/obce/firmy.

Já bych s ním souhlasil. Navíc, třeba vysoké zadarmo jsou strašné zvýhodňování určité části společnosti na úkor zbytku, který je už tak méně úspěšný.
LZPS stejně nic neříká, protože za každou větou tam je: „krom výjimek stanovených zákonem“ nebo něco v tom stylu.