Essendo un millenial di 35 anni e qualcosa, posso rimproverare la GenZ per il modo in cui si vestono, la musica che ascoltano, il modo in cui parlano, ma sostengo totalmente il loro “impegno lavorativo”. In cancelleria la tendenza è sempre “fai qualcosa in più e riceverai qualcosa in cambio” oppure “fai qualcosa in più perché è previsto”. Mi aspetto alcuni vantaggi extra o una promozione per questo. Niente in 6 anni. Ora, quando mi permetto di rilassarmi e tornare alla normalità, improvvisamente divento pigro e non apprezzo il mio lavoro.
La GenZ è stata in grado di stroncare questo sul nascere e di stabilire chiaramente i limiti oltre i quali non andranno, e questo mi piace dannatamente bene. Non è tanto una questione di pigrizia, quanto piuttosto uno stile di vita sano. Ho un millennial nella mia squadra ed è la persona che lavora più duramente in ufficio. Sa pensare fuori dagli schemi, sa rendere il lavoro semplice e inventa, anche con l’aiuto dell’intelligenza artificiale, vari strumenti per ridurre da 8 ore di lavoro a 3 ore. Non ha letteralmente niente da fare. Invece di elogiarlo, la direzione cerca di imporgli di più perché “sta rallentando”.
La vita non è solo lavoro. Hai la mia ammirazione, continua così.
di Peterson173rd
19 commenti
Klíčem ke spokojenému životu v korporátu je přesvědčit zaměstnavatele, že tvých reálných 60% je tvých 100%. Potom když je po tobě vyžadováno 130% protože něco, deadlines, uzávěrky, cokoliv, tak to krátkodobě vytáhnout na 90% a přesvědčit, že to je 130% a neustále pičovat že padáš na hubu, chceš přidat, povýšení, že vyhoříš apod aby ses zase dostal na těch 60%. Korporát tě vyžvýká a vyplivne.
Lidi co si myslí že je a že pokud budou dělat víc tak za to budou odměněni nebo povýšeni mají mental illness. Povýšení není vůbec o schopnostech. Je to Machiavelistická hra a charisma.
V ČR je nekde kultura “delej vic a neco dostanes”? Mazaci me vzdycky ucili “praci si setri, kdyz ji udelas rychle,.dostanes ji vic, ale pro stejne mzde.”
Tohle není rozdíl generací, ale tohle je problém firmy, ve které pracuješ a jejího vedení. Není to tak všude. Možná je to převládající setup, ale existují místa, kde za snahu něco můžeš dostat. Ale na druhou stranu je rozumné si držet zdravý mindset a jistou odtažitost, přecejen firma je firma a ne kamarád.
*dělej něco navíc, protože se to očekává -* tohle je ta kouzelná věta. Pokud za mnou příjde zaměstnavatel a řekne mi že chce po mě práci nad rámec smlouvy tak mám dvě možnosti, poslat ho do prdele nebo si nechat práci navíc dobře zaplatit. Pokud za mnou ale příjde kolega se kterým mám dobré vztahy tak mu logicky pomůžu nehledě na to že je to pro mě práce navíc.
Flákači i magoři co by se pro firmu rozkrájeli jsou v úplně každé generaci. Je mi 36, nemám problém ani s mladými ani se starými spolupracovníky protože vše je hlavně o komunikaci.
nebuď kokot a na nikoho nenadavej
Taky to respektuji, na druhou stranu mi jako retardovi bez titulu stojí celá kariéra na tom dělat věci trošku navíc nebo nad nimi trošku víc přemýšlet. Tím nemyslím vysedávat na předčasech, ale být svým způsobem proaktivní, dobře naladěnej, zapadat do firemní kultury apod.
GenZ to určitě praktikuje ve větším, ale tohle jede už spousta mileniálů. S jedním jsem dělal v minulý firmě, dělal jen co musel, místo kritického myšlení se radši na všechno ptal mailem (místo řešení v ramci pul hodiny natáhl problém na par dní) a když jsem se ho ptal na kariérní růst, řekl, že by mu to jen snížilo příspěvek na bydlení. S ničím z tohohle nemám problém, you do you.
Firma prošla restrukturalizací, mě posunuli nahoru, jeho vyhodili. A pak přišlo kolečko zhrzení a vyčítání, za vším viděl pomluvy a domluvy a prakticky tam nikdy nebylo to uvědomění toho, že je fajn dělat svojí práci, ta ale nebyla buhvíjak těžká, a proto se pak zaměstnavatel kouká i na jiný aspekty, ve kterejch není na škodu se snažit.
Bydlel jsem s jedním genZ týpkem, není blbej ale tohle nechápe a proto se pořád točí na nástupních pozicích bez progressu. Snažil jsem se mu vysvětlit, že si vybral cestu pracovat pod někým jiným tak nemůže očekávat svobodu a férovost ičaře, ale marně. Snažím se říct to, že to respektuji, ale člověk pak nesmí kopat kolem sebe, pokud to nikam nevede.
P.S – pokud děláš ve firmě, kde se necítíš za svou práci navíc patřičně oceňován, zkus se porozhlédnout jinam.
Boomerum uz je vetsinou kolem 70+ ti uz se v korporatu vyskytuji spis jen vyjimecne a jsou na odchodu, autorka je mimo.
Souhlasím s tím že gen Z tohle utla v zarodku a nenechaji si na hlavu nasrat jako my boomeři z generace X co byly bičovaný pokud jsme nedělali něco navíc. Ono se to totiž většinou nevyplatí finančně. Člověk pak chodí zmordovanej domů po čtyřech a na platu je to skoro stejný a pak vyhoří. Čest výjimkám, ale výjimky nás neživí. Dokud si v obrovským měřítku firmy neuvědomí že pokud chtějí od zaměstnance maximum musí mu dát maximum tak nech jim je země lehká. Viděl jsem padnout na držku několik nadnárodních korporátů který si taky mysleli že lidi jsou jenom stroje za pár korun a pak jenom zavíraly pobočky a pakovaly se odsud. Protože pak exponencialně klesá i kvalita služeb směrem k zákazníkům.
Ano. Mas pravdu. Taky jsem milenialka, bude mi 33.
Jenze, kdyz reknes A, musis rict uprimne i B.
Generace Z- a za me je duvod to, ze se vsude s premirou resi otazka dusevniho zdravi- je primarne ofenzivni jako krava.
Jakákoliv kritika je pro ně dehonestující, nesetkala jsem se s přijetím u těch lidí a při prvním větším problému leavnou práci stylem ,,zavírám dveře, čauko, poserte se”
Nechci chodit a dávat nevyžádaný rady téhle generaci, ale kolikrát si myslíš, že to uděláš? No budeš to dělat celý život. Nikde nenajdeš dokonalý balanc mezi prací, osobním životem, vztahy a benefity se základním platem. Přijdou mi strašně odtržený od reality. Setkávám se s nimi poslední 2 roky. A spousta přijde a odchází ještě ve zkušebce. Rekord je asi dva dny na pracovišti. Ta jedna odešla dokonce po lékařské vizitě, kdy řekla doktorovi, že to nestihla udělat a on slušně řekl, tak prosím to dodělejte, před operací už to dávno mělo být.
Víš co udělala, vlítla mezi nás, řekla, že napíše ombudsmanovi, protože doktor ji PONIZIL tim, ze to rekl pred jinym doktorem a do hodiny se šla převlíct a už jsme ji nevideli XD Nebo kolega. Imrvere jednu vec nedela. Upozornim ho jakoze haha kamo, zas to nebylo. A on zvela vazne ,, ja mam adhd ”
Kamo a co? Co je mi do adhd? Ja mam tezky deprese a jsem po ect. A vi to akorat na reditu. Takze co? XD
A samozrejme to nedela dal.
Taky si myslím, že to, že nastavují hranice je dobře…ale zatím to má efekt takový, že my starší děláme i za ně… Kdybych pracovala stejně jako oni, tak nevím jak by to vypadalo.
Dejme tomu příklad… středně velká kavárna, dřív na tu práci stačili dva lidé, teď tam jsou čtyři, čumí co kde lítá, všechno jim trvá, nějak extra příjemný taky nejsou a navíc stojí spoustu peněz. Je jich tam víc jenom z toho důvodu aby mohli půlku pracovní doby proflákat a pak stejně přijde mileniál a práci po nich dodělá. Nic jim říct nemůžeš, že třeba například dělají něco špatně, i když to řekneš normálně, protože to se najednou psychicky hroutí a odchází.
Jestli něco, tak GenZ konečně pochopila, že ty prodáváš svůj čas a úsilí zaměstnavateli, a ne že zaměstnavatel ti dělá laskavost tím, že tě zaměstná.
Tohle všechno jsem dělala a prosazovala už deset patnáct let zpátky.
Ja to řikam furt, že model předplatnýho na měsíc je uplně na píču (být/mít zaměstnance).
Pokud udelam neco na vic, chci za to mit vic penez, pokud ne, nehnu ani brvou.
Nejlepší by za mě bylo platit za oddělanou práci
Tady se hrozne spatne generalizuje, ja jsem millennial a taky se snazim si praci maximalne zjednodusit, ale souhlasim, ze mladsi lidi k tomu maji bliz skzre technologie, spousta z nasi generace uz je proste lina se neco ucit a zlepsovat. Zaroven je super, pokud nekdo zna svoji cenu a umi ji prodat, ale trochu se bojim, ze to opet neplati obecnw. Myslim si, ze zhorsujici pracovni trh nauci mlady si zase vazit prace a drzet hubu a makat, protoze jinak umrou hlady. Jakozto clovek co hledal prvni praci po skole hned po financni krizi s nezamestnanosti blizici se 10% si umim predstavit, co ceka namysleny lidi z GenZ ktery nebudou chtit snizt svoje “standardy”. Ale urcite souhlasim ze v mlady generaci je spousta potencialu a sam jsem spoustu super lidi potkal a nabiral. Co podle
me dneska plati je to, ze chytrej junior s mene zlusenostma dokaze porazit seniora s obri praxi, kterej se ale zasek v minuly dobe, a zaroven ze schopnej clovek udela praci 5 prumernych lidi. Nuzky ve vykonnosti jednotlivych lidi se brutalne rozeviraj. Hrozna zajimava doba, kde nabor spravnych lidi je klic k uspechu, ale ty prumerny lidi to budou mit velmi tezky, nezavisle na generaci.
Nejlepší jsou ti důchodci v komentářích.
Bože to je vždycky slast je tam masakrovat.
Mňam.
I’m millennial. I used to work precisely, had a passion, doing extras … After a mental breakdown I was rewarded by being put immediately on a bench, almost got fired after 3 months and ended up in a team with a goal which was just corporate bullshit and against will of business. And a colleague literally sexually harassed me. My manager didn’t believe it, so he put me on the bench again. At the end I lost my job because a colleague wanted to sleep with me.
In the next job I’ll do just what I’m paid for. Nothing extra like before.
GenZ si zakládá na autenticitě a sebeprezentaci. A proto všichni nosí stejný hadry a stejnou brokolici na hlavě lol.
GenZ je prostě jen líná a dost často i momentálně zaostalá, ale s egem kolikrát jako mrakodrap a můžou se na to psát oslavné články jaké chcete.
Základem rozvoje je dělat více, než je potřeba k udržení, víme?
Když za mnou přijde takové ego s žádostí o vyšší mzdu, vždy se jako první zeptám: A co si pro ní udělal? Buď přijde ticho nebo oslavné řeči o tom, jak je práce hotová. Na ticho mlčím a na to druhé odvětvím, že to je chválihodné ale za to již byl adekvátně ohodnocen.
Pokud člověk dostává pevnou mzdu a musí si to v práci odsedět, pak jediná možnost, jak zvýšit svou efektivitu, je méně pracovat a šetřit energii na odpoledne. Normální férový kapitalismus. Naopak socialismus od tebe žádá, abys makal jak nejvíc zvládneš a nechtěl za to víc, než kolik nutně potřebuješ, protože lid/strana/stát na to má nárok. Takže pracovníky, kteří si odmítají vymýšlet práci navíc, plně podporuji. Další krok bude snad to, že přestaneme zdravotníkům, hasičům apod. jako společnost děkovat za jejich obětavou práci, ale místo toho jim to pořádně zaplatíme.