Ciao a tutti. Questo subreddit presenta regolarmente post che in qualche modo toccano il lavoro aziendale. Non ho alcuna analisi strettamente basata sui dati, ma direi che la maggior parte delle volte l’azienda viene maledetta, presa in giro, oppure vengono dati consigli su come batterla in modo da non impazzire e ricevere uno stipendio ogni mese.

    Quindi ora sto dando un post che lo prenderà da un punto leggermente diverso. Dalla fine dove voglio che sia l’inizio. Credo che molti di voi lo sognino, ma forse non avete il coraggio o la capacità di farlo. Forse sarà ispirazione e motivazione per le persone che vogliono lasciare l’azienda. Forse, col tempo, sarà una storia triste e tragica della letteratura mondiale su uno sciocco ingenuo che ha seguito il suo sogno e ha completamente sbagliato.

    Ho lasciato l’azienda.

    Ho lavorato in una società americana per 7 anni. 10 anni in una società giapponese. Meno di sei mesi in una società ceca.

    Giovedì mattina ero ancora seduto nel presbiterio e fissavo Outlook, cosa avevo inventato e cosa ci si aspettava da me. Un altro lavoro per il quale non sono stato accettato, ma poiché l’azienda cambia persone su un nastro trasportatore, i compiti vengono assegnati testa a testa ai sfortunati che sono ancora lì. Le persone chiave sono estremamente oberate di lavoro. Quando hai bisogno di alcune informazioni da loro, non hanno capacità libera. Quando vuoi incontrarli, il massimo che hanno è mezz’ora libera la prossima settimana. Arrivano a una riunione con dieci minuti di ritardo e se ne vanno con dieci minuti di anticipo perché il loro capo li chiama. Tutti cadono nella trappola dell’incontro, quando passano da un incontro all’altro, dove riescono appena a dirsi quali sono i compiti, ma non hanno più il tempo di svolgerli.

    E così ho pensato di averne abbastanza. Che sono stanco di sentire il gergo aziendale. Che non mi piace passare due ore al giorno recandomi a un lavoro che mi è stato rubato o che non posso svolgere. E non ho nemmeno voglia di impararlo. Che non voglio più costruire qualcosa di estraneo.

    La mia decisione non è stata impulsiva al 100%, ci pensavo da molto tempo e avevo programmato di farlo, ma in vista di un anno, un anno e mezzo, quando la costellazione sarà adatta. Una costellazione adatta sarebbe che io avrò un po’ di margine finanziario da parte, che la mia amica si laureerà in ingegnere e verrà promossa e aggiunta al lavoro.

    E così mi sono seduto davanti ai due lussuosi grandi monitor Dell, sorseggiando la presso aziendale dalla macchinetta del caffè per 80mila, ed è stato allora che si è rotta. Mi sono visto partire e andare a fare qualcosa di significativo e divertente. Ho riscontrato uno schema di risoluzione del rapporto di lavoro durante il periodo di prova da parte del dipendente e in un quarto d’ora stavo marciando con lui alle risorse umane.

    Sai cosa si provava? Divino! Ero nervoso, ma allo stesso tempo stranamente calmo e determinato. Tempesta dentro, calma fuori. Non hanno incolpato in alcun modo le risorse umane. Come ho scritto, molte persone se ne vanno, quindi probabilmente ci sono abituate. Mi hanno semplicemente mandato da uno specialista che voleva sapere i dettagli del motivo per cui stavo lasciando e ha cercato di salvarmi per l’azienda, senza successo. È stato solo quando ci siamo stretti la mano che ho capito che le mie mani erano fatte di ghiaccio. Ho restituito il portatile, il cellulare, la tessera del dipendente, ho salutato le poche persone che ero riuscito a conoscere un po’ in così poco tempo e ho attraversato il centro verso mezzogiorno inondato dal sole.

    Ti starai chiedendo cosa ho pianificato senza un cuscino finanziario. E con una fidanzata che studia (ma anche lavora). E con un mutuo. Durante il covid sono tornato a dedicarmi a qualcosa che amavo davvero da ragazzino, la lavorazione del legno. Ho iniziato ad armeggiare con varie piccole cose per la caserma, scaffali, armadietti, letti e altre cose, finché non mi sono imbattuto in qualcosa che mi è piaciuto di più, i taglieri da cucina. Mi sono ritrovato in questo e pian piano mi sono migliorato e ho acquisito attrezzature sempre migliori per l’officina. Due anni fa ho avviato un’attività e ho guadagnato denaro extra come lavoratore autonomo. Durante questi 18 anni nell’azienda ho lavorato come pianificatore, ingegnere di processo, project manager, manager intermedio della logistica, quindi ora posso utilizzare tutte queste conoscenze ed esperienze nella mia manifattura. Ho realizzato e venduto diverse centinaia di tavole e ho il mio e-shop. Gli ordini stanno lentamente crescendo, ma non sono abbastanza vicini da permettermi di guadagnarmi da vivere bene. Avrò un altro pagamento da parte della società e due fatture pagate per ordini leggermente più grandi di quadri per il consiglio comunale e per una grande squadra di calcio ceca. Quando io e la mia ragazza riduciamo molto, consumiamo il cibo dal congelatore e il gulasch bollito, il lech e l’halászlé, quindi ho circa 3-4 mesi prima che inizi a essere difficile con i soldi. Durante questo periodo ho intenzione di dedicarmi al 100% al mio e-shop. Non ho bisogno di andare al mare due volte all’anno e sciare sulle Alpi una volta. Se ottengo abbastanza ordini per pagare imposte, tasse e mutui, allora io e la mia ragazza lo faremo in qualche modo e la tranquillità rispetto all’azienda varrà tutti i soldi. Se qualcuno è interessato e non è davvero per vantarsi, prendevo 70k lordi.

    Ho completato i miei primi giorni come lavoratore autonomo a tempo pieno. Non devo alzarmi alle 5.30 del mattino per essere in ufficio alle 7. Mi alzo con calma, cammino per il giardino. Coccolo la nostra femmina anziana, accarezzo tutti e sei i gatti. Controllerò come cosa sta crescendo dove. Quando ho fame faccio colazione e poi vado a lavorare in officina. Oppure vado direttamente in officina e pranzo. Posso fare un lavoro intenso per 5 ore di fila. Posso fare 2 ore, fare una pausa e interagire con i clienti. E poi di nuovo in officina. Ieri ho lavorato, anche se era domenica, fino alle dieci di sera e non mi importava niente, non mi importava niente e mi divertivo lo stesso.

    Quindi… spero che non sia come quella battuta in cui il ragazzo cade da un grattacielo e ad ogni piano dice a se stesso: Fin qui tutto bene…

    Ha smesso di fare pipì fuori e splende il sole. Vado a fare le foto alla nuova tavola di Stracciatella che ho finito oggi e vado a tagliare dell’altro acero. Incrocio le dita affinché tra tre mesi non debba tornare in azienda come un cane spezzato. Niente più Corpo Ratto!

    Se vuoi sapere qualcosa in più non esitare a chiedere. Se hai seguito la stessa strada e hai lasciato il mondo aziendale, apprezzo ogni suggerimento, ogni consiglio.

    https://i.redd.it/hv3hgdtl5h0h1.jpeg

    di Palladin1982

    Share.

    35 commenti

    1. Já bych šel do lovu krevet. To musí bejt zlatej důl.

      ![gif](giphy|CeggsTJQyUYTu)

    2. Delicious_Mud_4103 on

      Já bych třeba v životě korporát nevyměnil. Nikde jsem nezažil férovější jednání ze strany firmy, než právě v korporátech. Právě naopak ty menší “rodinné” firmy byly ty, které se snažily se mnou nejvíc vyjebat.

    3. I_hate_being_alone on

      To jsi měl 17 letech v korporátu jen 70k? Nebo to máš teď z toho podnikání? Úplně jsem to nepobral.

    4. CompetitiveDrawing89 on

      OK, hlavně si nezapomeň spořit na důchod a pak nekňouráš že jsi celý život makal a stát ti nic nedá.

    5. Nechci říct, že ti fandim. Neznám tě a je mi to vcelku fuk.
      Ale pár takových jako ty jsem už zažil. Až opadne to první nadšení a přijde to vystřizlivění, kdy zjistíš, že z prkýnek chleba nebude, tak najednou zjistíš, že ty korporátní jistoty zas tak hrozný nejsou.

      Nejlepší kombo je nejspíš půl úvazek toho a půl zábavy doma.

      Hodně štěstí.

    6. FxManiac01 on

      neboj, takle jako ty se rozhodlo bambilion lidi a bambilion dalsich rozhodne. No, drzim palce s prkynkama, ale je to docela competitive, casem taky vyhoris, protoze se s toho stane spis instagramova marketingova valka nez vyroba prkynek a bude to uplne stejna rutina a nuda jako v korporatu

    7. No-Article-Particle on

      Mně hodně pomohlo uvědomit si, že tvoje nastavení z OSVČ jde mít i v korporátu. Jasně, jsou časy, kdy to prostě nejde – je release, něco hoří, tak jedu od rána do večera, ok. Ale pak je po releasu a já prostě přijdu na desátou, odejdu ve dvě (protože jsem si ten čas naddělal), a nikdo si toho ani nevšimne.

      A během normálních dní to mám stejně, jako ty. Ráno vstanu, pomazlím se s kočkama. Když je mi špatně, nebo jsem unavenej, jdu si po snídani ještě zdřímnout. Holt mám úkoly, na kterých pracuju, a je jedno, jestli začnu v 8 ráno a skončím ve čtyři, nebo začnu v deset a skončím později.

      Někdo se mi snaží hodit něco dalšího na hlavu? Od toho je to korporát – řeknu není problém pane, akorát bych do konverzace rád přidal svého managera ať vím, co má prioritu. Nový úkol rovná se úkol ze včerejška se přerušuje.

      Prostě v tom musíš umět chodit – vědět, za kým jít, když se tě někdo snaží přetížit, vědět kdy je možný ubrat, vědět kdy nemůžeš ubrat, a kdy si to můžeš vynahradit, atd.

    8. Takze v tom novem korporatu jsi pracoval jen zkusebku, celkove jsi na 70k (coz neni na korporat tak moc), nemas dite a mas pritelkyni co by te pripadne uzivila. Chapu to dobre? Hypo mas? Zatim to vypada, ze mas podminky, ktere vetsina korporatnich lidi nema.
      Mozna to mohl resit sabbatical, zni to jako vyhoreni.
      V kazdem pripade preju hodne stesti v nove kariere a hodne zakazek.

    9. til-bardaga on

      Jako byvala korporatni mrdka a hobby truhlar – ono se jde realne uzivit kuchynskyma prkynkama? Vzdyt je to po polickach to nejjednodussi na praci se drevem 🙂

    10. Jowany17 on

      Po 10 letech po malých českých firmách do 50 zaměstnanců jsem odešel do korporátu. matka je rakouská a firma stavební, stavíme teď i na křížení D1/D2. Nás úsek je taková firma ve firmě, jsem teda na konci řetězu a vlastně mám pohodu.

      Stačí mi dělat co mám, když mám HO tak ani šéf nepotřebuje nic, protože mimo domluvené termíny on nemá důvod něco chtít. Každý rok je valorizace platů, sice nějaké drobné procento, ale i tak, v malých firmách se přidalo až když jsem uvažoval o odchodu, a lidé co tam jsou 20+ let mají platy skoro jak z dob kdy nastoupili. Do toho mám plnou prdel benefitů, dovolenou navíc, sick days, nikdo neřeší pracovní dobu..

      V malých firmách jsem dělal první poslední, hlavně aby to bylo hotovo, odměna za to nic, prostě se to musí udělat. Mezitím šéfové jezdí na dovolené a kupují nová auta a staví domy, mě nepřidají, protože by to položilo firmu.

    11. PenguinOnWaves on

      Aktuálně jsem.. 2,5 roku. Ale vlastně nevím jestli je to spíš korporát nebo hodně zpatlanej startup. Chtěl sem odejít už po půl, ale nevím / nemám kam jinam.

      Poslední měsíc a půl je mordor jako za celý dva roky dohromady ne a nevidim konec ani zlepšení. Je to zoufalost, frustrace, nevím co ještě. Na druhý straně je hypotéka, roční štěně co nám vzalo extrémně energie jaký je to tele, do toho dítě na cestě a nedostatek času na učení se toho, co potřebuju. A nebo energie, protože se domů vrátím totálně vyfluslej, neschopnej dělat cokoli.

      Možná se začne svítat na lepší časy, se sníženým úvazkem jinde, ale kdoví jestli to dopadne a jestli by to bylo udržitelný finančně – už teď je to z mého pohledu dost špatný, když si představím co nás čeká.

      Prej život, nebo co. Závidím, včetně toho dřeva.

    12. LucDesign-eu on

      Odešla jsem z korporátu (advokátní kanceláře) relativně na začátku kariéry a bylo to jedno ze dvou mých nejlepších životních rozhodnutí.  Money can’t buy you happiness, pokud ty prachy nemáš čas utratit, nebo seš z práce nemocný nebos kvůli ní rozbil pouta s kámošema. 
      Fandím ti, ať tě to v dílně baví. 

    13. whatifiamadog on

      Hezký, měl jsem to podobně, je to právě rok. Koukal jsem každý den z okna openspacu na stromy na obzoru a říkal si, jak by bylo super dělat cokoli jiného než “delivering premium solutions for premium customers”. Tak jsem seděl na kickoff meetingu s thousand yard stare, a hned potom tak nějak impulzivně řekl vedoucímu, ať se mnou na projekt nepočítá, že chci skončit.

      Šel jsem do státem vlastněného podniku, pryč od pretentious sloganů, callů, německých manažerů a dovolených na Zanzibaru. Nadšení ale po půl roce odpadlo.
      Uvědomil jsem si, že korporáty ve výsledku docela dobře odfiltrují úplné idioty, takže teď zažívám kulturní šok, když zaslechnu nějaké citace dezinfekčních webů, oplzlé vtipy padesátníků na mladší kolegyně, nebo starecké kňourání o tom, jak je všechno na světě na hovno. Takže jsem si ochutnal to, co je pro většinu národa asi realita, ale klidně bych se teď zase vrátil do sterilní zlaté klece, již ale s pocitem, že jsem tam dobrovolně.

      Takže hodně štěstí s prkýnkama, asi se z toho dá udělat živobytí, nicméně pokud pak přijde vystřízlivění, tak věz, že je vlastně jedno co děláš, hlavně když jsi u toho spokojený.

    14. Teh_Ordo on

      “Dvě hodiny denně dojíždění”

      Hele a není tady problém? Pokud sis vybral práci takhle daleko, tak to jestli je to korporát možná není ten hlavní problém

    15. Zlatej korporat. Pevna pracovni doba, jisty prachy.. nemenil bych

    16. JaminatorCzechinator on

      Zajímavý pohled, já měl naopak pokrk rodinné firmy. Peněz málo, povinností moc a těch keců u zákonné dovolené nebo doktora…

      V korporátu jsem našel rovné jednání a jasná pravidla. Nebojím se zajít si na preventivku nebo věnovat se rodině.

      Ale tisíc lidí a tisíc chutí. Třeba za 18. Let budu mít vlastní hračkářství 🙂

      GL&HF dál do života a hoď odkaz na eshop. Třeba najdu dárek pro tchýni.

    17. SnakeEyes_777 on

      Kamaráde, nemáš ponětí jak moc Ti to přeju. Ten kámen, který z Tebe spadl, jsem pocítil i v průběhu čtení. Běž za tím!

    18. Asi koment trochu mimo, ale přijde mi, že lidi chápou pracovní svět jen jako práce v korporátu vs. práce v malý firmě. A co něco mezi tím? V jedný takový pracuju a možná mám štěstí, ale většina práce docela dává smysl, zároveň to není malá firma, takže nemusí být každý holka pro všechno, a zároveň se dokážeš i trochu ztratit pokud potřebuješ. Best of both worlds. Možná o trošku menší peníze než v korporátu, ale stojí to za to. Za mě nejlepší varianta.

    19. Dargo_Wolfe on

      Jojo po devíti letech stálý práce bez větších problémů, korporát mě měl za tažnýho vola. Po změně managementu jako by všechno šlo do piči a já jsem najednou problém.
      Taky jsem si myslel že šéf je kámoš ale pak jsem přišel na to že mě obcházel s pracovníma místama a vysral se na můj development plán.
      Jít si nahrabat jo, ale nikdy nedělat víc než je potřeba nebo jinak než sou udělaný procesy.
      Všichni jsou potencionální zmije, a management má zaměstnance za kanónenfutr.

    20. Jsi druhej člověk za poslední měsíc o, kterým slyším, že se vysral na práci v korporátu a šel makat se dřevem.

      Přeju hodně stěstí a hlavně klidu

    21. dankaberanka on

      Gratuluji! Jakožto korporátní krysa, která si může o 70k nechat zdát, závidím. Já bohužel nemám žádný skill. Ale popřemýšlím o tom, třeba něco vymyslím.

    22. PaulZyCZ on

      Uff… přiznám se, že jsem to dočetl tak do třetiny. Zažil jsem startupy, typickou malou českou firmu, velkou českou firmu s korporátními rysy a dva korporáty.

      Pokud má někdo Nápad, nějaký velký sen a nebylo mu ještě 50, tak klidně. Zpátky se sice naskakuje špatně, ale život je změna a nic není bez rizika. Každý korporát je jiný, ale v základu je to vždy stroj na peníze. Stroj, který platí daleko líp než typická malá česká firma v oboru (v rámci Prahy či Brna). Navíc je tam možnost čuchnout si k drahým technologiím (AI tokens go brrr).

      Jenže IT málokdo vydrží dělat přes 20 let, stejně tak korporátní procesy, startup zase chce jiný mindset a “vydržaj pionýr”. Třeba na srazu pythonistů je hodně freelance kontraktorů, co ve výsledku mají i třikrát tolik, co by měli v korporátu. Akorát se musí víc ohánět, mít ostré lokty…

      Vpodstatě je to jen rozšíření argumentu OSVČ vs. zaměstnanec a když to dovedu ad absurdum: Občas není od věci pobavit se o tom s chlapy v hospodě (bez prokecání firemních tajemství).

    23. Carlist_Rieekan on

      Nejsi můj šéf? Nebo ty odsloužený roky a práce se dřevem jsou jen náhoda?

    24. Efficient_Hat8417 on

      No, hele, úplně bych se nebyla jistá tím, že tě přítelkyně bude chtít živit, pokud uvidí tvojí Reddit historii. Doporučuju víc prkýnek a míň kurev lol.

    25. Full-Investment-7252 on

      70k gross with the experience you mentioned is quite low

    Leave A Reply