Il commercio della povertà priva lo Stato di miliardi. L’esproprio degli appartamenti può essere una soluzione, ha detto il presidente

Co se v mládí ve VUMLu naučíš, ve stáří jako když najdeš…

No, to by asi shodil ústavní soud.

Na rozdíl od liniových staveb, kde stát může při vyvlastňování argumentovat, že není moc jiných možností, kudy je stavět – a tudíž je vyvlastnění nezbytné – řeknou majitelé vyvlastněných bytů, že stát má plno jiných možností, jak řešit svoji bytovou politiku. Například stavět státní sociální byty z vlastního rozpočtu a rozdělovat si je, jak se mu zlíbí.

Podle našeho současného ústavního pořádku nemůže stát brát lidem majetek jen proto, že by to pro něj bylo jednodušší, levnější nebo výhodnější. Musí prokázat, že je to nezbytné k ochraně veřejného zájmu. To je daleko vyšší laťka.

A co takhle zrušit úplně doplatky na bydlení? Nenapadlo?

Obchod s chudobou je podivny nazev.
Jako soukromy investor koupim byt v teto lokalite, tim do dane lokality vlozim sve uspory, ktere jsem ziskal praci napr. v praze.
Najem nastavim tak aby odpovidal danemu trhu. Tedy aby nekdo za najem platil a nemovitost v danem miste nechatrala bez najemnika a ja sam sebe nepripravil o penize.

Nejsem bohuzel odpovedny za to, kdo si najem podepsal a jakym zpusobem za nej plati. Pokud najemnik dostava podporu od statu, jelikoz ma nizkou mzdu, nejsem prece ja ten spatny, ze mu pronajmu bydleni. Precijen jsem zaplatil trzni sumu za nakup nemovitosti, spocital jsem navratnost abych nevyhazoval miliony ktere nemam.

Co chce udelat stat? Vzit mi byt? Z jakeho duvodu?