
Articolo di fonte: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/soud-pardubice-kojenec-poskeni-mozku-slepota-vezeni-trest.a250228_085307_pardubice-zpravy_mvo
Non commenterò mio padre, non c’è nulla da dire.
Ma ero interessato a questa affermazione: "La persona condannata lo imprigionò in questo corpo. Inoltre, vi è costantemente rischio di morte a causa di possibili infezioni."
Mi sembra che, oltre a mio padre, è stato imprigionato da queste società e leggi, perché non lo avrebbero lasciato morire.
Mantenere una persona viva è la tortura. Non capisco perché come società lo consideriamo moralmente corretto.
E se qualcuno lo disconnesse, sarebbe ancora seduto per l’omicidio.
Proč udržovat takto těžce postižené dítě při životě?
byu/HeavyKey1111 inczech
di HeavyKey1111
17 commenti
RIP půlce populace
uf už sem myslel ze to bude o mě tvuj titulek mě vylekal
Lidi drží při životě vše, třeba i přebytečná ptáčata, co rodiče vyhodí z hnízda, nebo totálně zkryplený psy/kočky.
Je to svým způsobem uchylný a divný. Nicméně divnej je ten, kdo by chtěl “pomoci” usmrcením…
Protoze lze tezko stanovit hranici, kdy by se melo k nejakemu radikalnejsimu kroku pristoupit. A pristoupit by se k nemu asi melo, jak u obeti, tak u pachatele. Tady neni na miste ani trest smrti, upalit by bylo malo.
Protože medicína za posledních třeba 100 let neuvěřitelně pokročila, tzn. mortalita na různý zranění a nemoci, ať už v jakýmkoli věku, šla dolů a zároveň si lidi odvykli vidět umírání a smrt. Dřív většina lidí/dětí umřela doma, nebo alespoň v blízkosti rodiny, ten proces toho umírání a smrti viděli a prožívali všichni kolem, byla to normální (a ne nutně negativní) součást života.
Taky jsem to nikdy nepochopil… Příjde mi to divný.
Autor příspěvku je jeden z bohů, že chce určovat osud jiného člověka? Ale fuj.
Protože eutanázii u nás nelze provést po prvním trimestru, a to dítě není dostatečně vyvinuté na to, aby projevilo souhlas, I kdyby to legální bylo.
Ale reálně prognóza je tak mizerná že “navždy” pro to dítě znamená měsíce, nanejvýš roky.
Ten otec je takový netvor že by nikdy neměl vyjít na svobodu. V tomhle ohledu je hodnocení činu jako pokusu o vraždu adekvátní (no, adekvátní by byla poprava rozčtvrcením, ale mluvím v rámci našeho právního systému), za zabití z nedbalosti by dostal míň. A tohle pokus o vraždu byl. Aby dítě mělo SBS tak s ním musíš opravdu třást jako s plechovkou barvy. Navíc v tomto rozsahu.
Protože takhle uvažovali nackove a my se k tomu nechceme přiblížit. Teď necháme umřít takovéhle dítě, pak teda jinak normálně fungující kvadraplegiky a podobné lezaky, pak lidi bez nohou/rukou, který se často těžko samy uživí bez různých podpor a ohledu na jejich stav, pak teda nějaké starší, hloupé a podobně a nakonec budeme zase měřit lebky a existenci povolovat jen ubermenschum.
V některých zemích mají euthanasii, asi by stálo za to to nějak zavést. Stejně jsme atheisti, takže ten náboženský problém většinově odpadá.
Představa, že se ve stáří nebudu moci pohnout a někdo mi bude muset utírat zadek je hrozná.. 😀
Na druhou stranu by to mělo být vždy rozhodnutí dotyčného a nikdo by to neměl vynucovat.
Tedy k případu, jak se chceš toho dítěte zeptat, jestli chce žít? Třeba bude mít nějaký vnitřní život, který nám asi bude připadat zanedbatelný, ale pro to dítě to může být to jediné, co kdy zažije. Já jsem třeba daydreamer, třeba něco trochu podobného může mít pro ten zpackaný život nějakou cenu.
To je jen má úvaha, nejsem zrovna expert.. je to hrozný případ.
Skoro mám chut napísať proc udržovať pri živote toho otca. Je mi zle…
Tpč nová doba.
Když to někde řeknu tak jsem nacista co podporuje T4.
Jako abych byl zelenina – podepisuju DNR a nechte mě přejít do života věčného.
Amen
Tohle je stejná věc jako trest smrti, je od toho velmi úzká a strmá rovina k ospravedlnění horších věcí.
Co když uspíš takového člověka a za měsíc se náhodou najde lék, co by z něho místo ležáka udělal vozíčkáře s plně funkčním mozkem? To by byla prachsprostá vražda, jako u popravy nevinného kvůli špatným důkazům.
Kámo, tady lidi nejsou schopný rozhodnout, jestli potrat je vražda a ty chceš rozhodnout, jestli potrat 4 měsíčního dítěte je vražda? Na tohle nemáme žádný míry a každá míra vyvolává tolik nových etických problémů, že se do toho nikdo nechcem pouštět. Jak to vyřešíš. Jak to rozhodneš? Jak víš, že se stav dítěte nezlepší. Šel bys teď do té nemocnice a to mimino odpojil? Odpojil bys takhle svoje dítě? My na tohle prostě neznáme a nechceme znát odpovědi, protože každá otázka vyvolává obří morální spor. Prostě nemáme míru na kvalitu lidského života. Kdo a co si ještě žít zaslouží a kdo a co ne. Taky bych si přál mít nějaký mustr na “důstojné odcházení”, protože nikdo z nás asi nechce ležet uzamčený ve svém těle a kadit na sebe. Ale třeba bych změnil názor, až by se to stalo. Nechtěl bych žít jako steven hawking a přesto jsem přesvědčen, že on žít chtěl.
lepší otázka proč udržovat takhle postiženýho otce při životě?
Teď ti řeknu zkušenost člověka, kterému umřelo dítě po 4 dnech života. Syn se nám narodil o 2 měsíce dříve. Měl 1,7kg. Narodil se zdravý s vynikajícím apgar skóre. Byl v inkubátoru napojený na CPAP. Po 2 dnech se u něj objevila zákeřná bakterie a i po nasazení ATB, tak se situace prudce zhoršovala. Nakonec bohužel umřel. Hodně nás to vzalo (málem jsme obvinili lékaře, proč nenasadili ATB hned před porodem). Ale po všem to trápení jsme si nakonec přiznali, že jsme rádi, že to příroda vyřešila za nás a neměli jsme těže postižené dítě. Je to strašně cynický pohled z naší strany, ale díky tomu se nám pak narodili 2 zdraví synové (lékaři u nich po té zkušenosti nasadili ATB ještě před porodem). U mé ženy se totiž pak ta infekce našla v porodních cestách.
Je to tak. Je to v podstatě lidská bytost uvězněná v nepřetržité agónii, neví kdo, co, ani kde je a co se mu děje. Je to mnohem horší než být třeba jen ve vězení, nesrovnatelně. Jako nekonečná noční můra. Samozřejmě by se to mělo ukončit. Jenže podobné snahy sabotují buť narcistní rodiče kteří ve své sobeckosti udržují svoji malou kopii “při životě”, nebo jindy zase politici typu KDU kteří budou vždy hlasovat proti eutanazii apod. Prostě “život” za každou cenu.